Záhady

   V této rubrice jsou uvedena rzná netypická pozorování na noní i denní obloze pímo z hvzdárny pomocí dalekohledu i bez dalekohledu.
   Pozorování jsou tídna do dvou skupin. První skupina AZ zahrnuje „astronomické“ záhady. Ve druhé skupin PZ jsou uvedeny „pízemní“ záhady. Záhady jsou prbn íslovány.

PZ-1
   Ve dvou pípadech byla po soumraku na obloze spatena jasná hvzda vysoko nad obzorem. Objekt vykazoval pomalý, ale znatelný pohyb zpravidla od severu k jihu. V prbhu piblin ticeti minut objekt zmizel. Pi zániku vznikl na stejném míst mlhavý obláek, který se rychle rozplynul. U obou pípad byl k pozorování pouit velký dalekohled se zvtšením 75×. Pi tomto zvtšení ml objekt podobu „mýdlové bubliny“ se dvma jasnými body na povrchu, leícími na pímce ke Slunci. Pod bublinou byl rozeznán bílý bod.

Vysvtlení:
  Za píznivých podmínek se v míst sedlanské hvzdárny dostal do výšky asi 25 km meteorologický balon, který petlakem praskl. Pi prasknutí tlaková vlna vyvolala pechodnou kondenzaci vlhkosti. V dalekohledu byly zetelné zbytky balonu i padající sonda zavšená pod balonem. Podailo se poídit jeden snímek, který po vhodném zpracování doplníme k této zpráv.

F.Lomoz.

AZ-1
   Dne 27. záí 1996 pi sledování prbhu úplného zatmní msíce bylo zpozorováno neobvyklé tleso, které pelétlo zorným polem dalekohledu napí osvtlenou ástí msíce. Pibliný tvar, smr letu a zdánlivou velikost tlesa pedstavuje pipojený obrázek.
   Prlet tlesa pes kotou Msíce nastal v 1h25m46s UT a trval piblin 1,5s. Na obrázku je dole vlevo vyznaen stín Zem. Ostatní ást Msíce se nacházela v polostínu. Šipka ukazuje smr pohybu tlesa. Obrysy objektu pi zvtšení 75× v zorném poli refraktoru, s objektivem 200mm a ohniskovou vzdáleností 3000mm, byly ostré a kontrastní. Byl zetelný nesymetrický tvar tlesa. Msíc se nacházel ve výšce 37,4 st. obzorem. Zdánlivý nejvtší rozmr objektu ml piblin stejný úhlový rozmr jako kráter o prmru piblin 90km na povrchu Msíce.

Vysvtlení:
   Tleso, které se pohybovalo mezi Zemí a Msícem, bylo mimo atmosféru Zem. V okolí tlesa nebyla zejmá turbulence vzduchu, podobn jako pi pozorování letadla. Pi dané poloze Msíce vzhledem k obzoru a pedpokládané výšce 300 km nad povrchem Zem se tleso nacházelo ve vzdálenosti asi 400 km od pozorovatele. Ze zdánlivého úhlového pohybu 0,5obl.st./1,5sec. lze vypoítat pínou rychlost na 2,3km/sec. Skutený podélný rozmr tlesa ve smru pohybu pro tuto vzdálenost lze odhadnout na piblin 100m. Dráha tlesa by v tomto pípad mla strmý sklon k povrchu Zem. Není tedy reálná. Pro rychlost píného pohybu 11,2km/s vychází vzdálenost objektu na 71000km od pozorovatele. Potom rozmr tlesa musel být asi 17km. Protoe bhem sledování po dobu asi dvou minut nevystoupil objekt ze stínu Zem musela jeho dráha leet pravdpodobn blíe k Zemi ne uvedených 71000km.
   Z výše uvedených odhad lze usoudit, e šlo o tleso s píným rozmrem od stovek metr do nkolika kilometr, které se pohybovalo na dráze mezi Zemí a Msícem rychlostí vyšší ne 11km/s. Po dobu pozorování setrvávalo ve stínu Zem nebo jeho albedo (schopnost odráet svtlo) bylo velmi nízké.
Takovéto parametry rozmr a rychlostí mají planetky, tlesa obíhající ve slunení soustav peván na drahách mezi Marsem a Jupiterem. Pravdpodobn byla pozorována planetka patící do rodiny „kíi“. To jsou planetky jejich dráhy míjí dráhu Zem v tsné blízkosti.
F. Lomoz

PZ-2
   V sobotu 12.5.2001 krátce po 21. hodin letního asu tyletá návštvnice hvzdárny chtla v dalekohledu spatit jasnou hvzdu, kterou práv uvidla nad hlavou. Pi zbném pohledu na oblohu bylo zejmé, e se nejedná o normální hvzdu. Po nastavení dalekohledu se zvtšením 75× se „hvzda“ zmnila v prasklý meteorologický balon. Zbytky balonu a dva jasné body byly asi minutu sledovány v zorném poli dalekohledu. Z polohy lze usoudit, e sondy balonu uzavené do polystyrénových krabic pravdpodobn spadly v prostoru mezi Sedlanami a Vysokým Chlumcem.

AZ-2
   Pi poizování série snímk promnné hvzdy TU Boo v souhvzdí Pastýe CCD kamerou byla na 82. snímku ze sta nalezena zvláštní stopa pohybujícího se objektu. Na snímku je vyznaena poloha sledované hvzdy a v horní ásti obrázku se nachází zakivená stopa objektu. Pro zvýraznní byl vytvoen rozdílový snímek mezi 81. a 82. obrázkem. Na rozdílovém snímku jsou potlaeny shodné objekty z obou snímk a zdraznn samotný objekt. Z porovnání zdánlivých velikostí, kdy nejasnjší hvzdy na snímku mají velikost asi 11,5 mag. vyplývá, e objekt v pohybu má asi stejnou jasnost. Z délky stopy a ohniskové vzdálenosti pouitého objektivu lze odhadnout dráhu objektu na obloze na jednu obloukovou minutu. Snímek byl poízen 13. 5. 2001 v 1h13m UT.

Vysvtlení:
Tvar stopy vyluuje pohybující se tlesa na dráze mimo atmosféru a velká tlesa v atmosfée Zem. Taková tlesa vykreslí na malém úseku vdy pímkovou stopu. Vadnou funkci kamery lze pravdpodobn rovn vylouit, nebo nedokonalost citlivé plochy se projevuje snímek od snímku v potu svtlých bod, které na obrázku mají nejmenší velikost. Nevysvtleno.
F. Lomoz.

AZ-3
Dne 3. listopadu 2001 pi pozorování zákrytu planety Saturn Msícem jsem náhodn odpozoroval dalekohledem Newton 110/805mm neobvyklí úkaz pi dvacetinásobném zvtšení. Jednalo se o rychlý pelet dvou erných pedmt pes kotou Msíce ve 21 hod. 31 min. SE. Pedmty zetelného a stejného tvaru mly nejvtší rozmr piblin jako zdánlivý prmr kráteru Koperník. Pelet osvtlené ásti Msíce v naznaených smrech od terminátoru ke sledovanému Saturnu trval piblin 0,5 sec.Objekty za sebou nezanechaly, ani nevytváely ádnou stopu. V poloze mimo Msíc nebyly viditelné.
Na pipojeném obrázku vlevo nahoe je vyobrazení tvaru objekt. Neosvtlená ást Msíce je vyznaena erným obloukem. Skvrny na úsekách vyznaující smry pohybu, odpovídají vzájemné poloze pedmt. Vlevo od Msíce je vyznaen Saturn s prstencem.
Bezprostedn po zpozorování úkazu byl uinn zápis s obrázkem do knihy návštv hvzdárny za pítomnosti správce hvzdárny pana F. Lomoze, s kterým jsme spolen provádli sledování zákrytu Saturna Msícem.
Václav Cháb, Sedlany

Vysvtlení:
   Z charakteru letu a chybjících projevech innosti pohonu a psobení okolí se jedná pravdpodobn o pedmty pohybující se mimo atmosféru Zem a v jejím stínu. Nebo mimo stín, pak velmi úinn pohlcovaly dopadající slunení svtlo. Take letadla nebo UFO?
F. Lomoz



AZ4
   Pi sledování promnné hvzdy QR v souhvzdí Andromedy dne 9.12.2001 byly na tech snímcích CCD kamery zachyceny svtelné stopy neznámého pvodu. V prbhu veera bylo poízeno 94 snímk s asovým odstupem po 3 minutách pi jednotné dvouminutové expozici. Srovnávací hvzda T má hvzdnou velikost 13,12 mag. Srovnávací hvzda C má hvzdnou velikost 10,6 mag.

Obr.1 zachycuje zvtšen nejbliší okolí promnné hvzdy QR spolu s hvzdami oznaenými písmeny C a T. Tyto hvzdy se pouívají pro srovnávání jasnosti s promnnou hvzdou.
Obr.2 ukazuje opt blízké okolí QR hvzdy se stopou 2, která má podobu slabé hvzdy. Na ostatních snímcích se tato „hvzda“ nenachází.
Obr.3 pedstavuje širší okolí promnné hvzdy se stopou 3. V tomto pípad nemá stopa tvar pímé linie.
Obr.4 je soutem pvodních tech snímk, které byly poízeny v 18 hod. 46 min., v 18 hod. 58 min. a v 19 hod. 7 min. SE. Tato pvodní velikost obrazového pole v okolí promnné hvzdy QR Andromedy vymezuje piblin oblast 15×20 obl. minut.
Autor: F. Lomoz