Záhady - Hvězdárna Josefa Sadila v Sedlčanech

Hvězdárna Josefa Sadila Sedlčany

Lidová hvězdárna Josefa Sadila Sedlčany
Hvězdárna Sedlčany
Hvězdárna Sedlčany
Hvězdárna Sedlčany
Přejít na obsah
Pro veřejnost
ZÁHADY
    
        V této rubrice jsou uvedena různá netypická pozorování na noční i denní obloze přímo z hvězdárny pomocí dalekohledu i bez dalekohledu.
       Pozorování jsou tříděna do dvou skupin. První skupina AZ zahrnuje „astronomické“ záhady. Ve druhé skupině PZ jsou uvedeny „přízemní“ záhady. Záhady jsou průběžně číslovány.

      
    
      PZ-1
       Ve dvou případech byla po soumraku na obloze spatřena jasná hvězda vysoko nad obzorem. Objekt vykazoval pomalý, ale znatelný pohyb zpravidla od severu k jihu. V průběhu přibližně třiceti minut objekt zmizel. Při zániku vznikl na stejném místě mlhavý obláček, který se rychle rozplynul. U obou případů byl k pozorování použit velký dalekohled se zvětšením 75×. Při tomto zvětšení měl objekt podobu „mýdlové bubliny“ se dvěma jasnými body na povrchu, ležícími na přímce ke Slunci. Pod bublinou byl rozeznán bílý bod.     

    
            Vysvětlení:
      Za příznivých podmínek se v místě sedlčanské hvězdárny dostal do výšky asi 25 km meteorologický balon, který přetlakem praskl. Při prasknutí tlaková vlna vyvolala přechodnou kondenzaci vlhkosti. V dalekohledu byly zřetelné zbytky balonu i padající sonda zavěšená pod balonem. Podařilo se pořídit jeden snímek, který po vhodném zpracování doplníme k této zprávě.

F. Lomoz.
 
         
    
     
AZ-1
       Dne 27. září 1996 při sledování průběhu úplného zatmění měsíce bylo zpozorováno neobvyklé těleso, které přelétlo zorným polem dalekohledu napříč osvětlenou částí měsíce. Přibližný tvar, směr letu a zdánlivou velikost tělesa představuje připojený obrázek.
       Průlet tělesa přes kotouč Měsíce nastal v 1h25m46s UT a trval přibližně 1,5s. Na obrázku je dole vlevo vyznačen stín Země. Ostatní část Měsíce se nacházela v polostínu. Šipka ukazuje směr pohybu tělesa. Obrysy objektu při zvětšení 75× v zorném poli refraktoru, s objektivem 200mm a ohniskovou vzdáleností 3000mm, byly ostré a kontrastní. Byl zřetelný nesymetrický tvar tělesa. Měsíc se nacházel ve výšce 37,4 st. obzorem. Zdánlivý největší rozměr objektu měl přibližně stejný úhlový rozměr jako kráter o průměru přibližně 90km na povrchu Měsíce.     

            Vysvětlení:
       Těleso, které se pohybovalo mezi Zemí a Měsícem, bylo mimo atmosféru Země. V okolí tělesa nebyla zřejmá turbulence vzduchu, podobně jako při pozorování letadla. Při dané poloze Měsíce vzhledem k obzoru a předpokládané výšce 300 km nad povrchem Země se těleso nacházelo ve vzdálenosti asi 400 km od pozorovatele. Ze zdánlivého úhlového pohybu 0,5obl.st./1,5sec. lze vypočítat příčnou rychlost na 2,3km/sec. Skutečný podélný rozměr tělesa ve směru pohybu pro tuto vzdálenost lze odhadnout na přibližně 100m. Dráha tělesa by v tomto případě měla strmý sklon k povrchu Země. Není tedy reálná. Pro rychlost příčného pohybu 11,2km/s vychází vzdálenost objektu na 71000km od pozorovatele. Potom rozměr tělesa musel být asi 17km. Protože během sledování po dobu asi dvou minut nevystoupil objekt ze stínu Země musela jeho dráha ležet pravděpodobně blíže k Zemi než uvedených 71 000km.
       Z výše uvedených odhadů lze usoudit, že šlo o těleso s příčným rozměrem od stovek metrů do několika kilometrů, které se pohybovalo na dráze mezi Zemí a Měsícem rychlostí vyšší než 11km/s. Po dobu pozorování setrvávalo ve stínu Země nebo jeho albedo (schopnost odrážet světlo) bylo velmi nízké.
      Takovéto parametry rozměrů a rychlostí mají planetky, tělesa obíhající  ve sluneční soustavě převážně na drahách mezi Marsem a Jupiterem. Pravděpodobně byla pozorována planetka patřící do rodiny „křížičů“. To jsou planetky jejichž dráhy míjí dráhu Země v těsné blízkosti.
F. Lomoz
      
    
     
PZ-2
       V sobotu 12.5.2001 krátce po 21. hodině letního času čtyřletá návštěvnice hvězdárny chtěla v dalekohledu spatřit jasnou hvězdu, kterou právě uviděla nad hlavou. Při zběžném pohledu na oblohu bylo zřejmé, že se nejedná o normální hvězdu. Po nastavení dalekohledu se zvětšením 75× se „hvězda“ změnila v prasklý meteorologický balon. Zbytky balonu a dva jasné body byly asi minutu sledovány v zorném poli dalekohledu. Z polohy lze usoudit, že sondy balonu uzavřené do polystyrénových krabic pravděpodobně spadly v prostoru mezi Sedlčanami a Vysokým Chlumcem.
    
    
     
AZ-2
       Při pořizování série snímků proměnné hvězdy TU Boo v souhvězdí Pastýře CCD kamerou byla na 82. snímku ze sta nalezena zvláštní stopa pohybujícího se objektu. Na snímku je vyznačena poloha sledované hvězdy a v horní části obrázku se nachází zakřivená stopa objektu. Pro zvýraznění byl vytvořen rozdílový snímek mezi 81. a 82. obrázkem. Na rozdílovém snímku jsou potlačeny shodné objekty z obou snímků a zdůrazněn samotný objekt. Z porovnání zdánlivých velikostí, kdy nejasnější hvězdy na snímku mají velikost asi 11,5 mag. vyplývá, že objekt v pohybu má asi stejnou jasnost. Z délky stopy a ohniskové vzdálenosti použitého objektivu lze odhadnout dráhu objektu  na obloze na jednu obloukovou minutu. Snímek byl pořízen 13. 5. 2001 v 1h13m UT.
      
           Vysvětlení:
      Tvar stopy vylučuje pohybující se tělesa na dráze mimo atmosféru a velká tělesa v atmosféře Země. Taková tělesa vykreslí  na malém úseku vždy přímkovou stopu. Vadnou funkci kamery lze pravděpodobně rovněž vyloučit, neboť nedokonalost citlivé plochy se projevuje snímek od snímku v počtu světlých bodů, které na obrázku mají nejmenší velikost. Nevysvětleno.
F. Lomoz.
    
 
    
     
AZ-3
  Dne 3. listopadu 2001 při pozorování zákrytu planety Saturn Měsícem jsem náhodně odpozoroval dalekohledem Newton  110/805mm neobvyklí úkaz při dvacetinásobném zvětšení. Jednalo se o rychlý přelet dvou černých předmětů přes kotouč Měsíce ve 21 hod. 31 min. SEČ. Předměty zřetelného a stejného tvaru měly největší rozměr přibližně jako zdánlivý průměr kráteru Koperník. Přelet osvětlené části Měsíce v naznačených směrech od terminátoru ke sledovanému Saturnu trval přibližně 0,5 sec.Objekty za sebou nezanechaly, ani nevytvářely žádnou stopu. V poloze mimo Měsíc nebyly viditelné.
  Na připojeném obrázku vlevo nahoře je vyobrazení tvaru objektů. Neosvětlená část Měsíce je vyznačena černým obloukem. Skvrny na úsečkách vyznačující směry pohybu, odpovídají vzájemné poloze předmětů. Vlevo od Měsíce je vyznačen Saturn s prstencem.
  Bezprostředně po zpozorování úkazu byl učiněn zápis s obrázkem do knihy návštěv hvězdárny za přítomnosti správce hvězdárny pana F. Lomoze, s kterým jsme společně prováděli sledování zákrytu Saturna Měsícem.
Václav Cháb, Sedlčany     

      Vysvětlení:
       Z charakteru letu a chybějících projevech činnosti pohonu a působení okolí  se jedná pravděpodobně o předměty pohybující se mimo atmosféru Země a v jejím stínu. Nebo mimo stín, pak velmi účinně pohlcovaly dopadající sluneční světlo. Takže letadla nebo UFO?
      F. Lomoz

      
AZ4
       Při sledování proměnné hvězdy QR v souhvězdí Andromedy dne 9. 12. 2001 byly na třech snímcích CCD kamery zachyceny světelné stopy neznámého původu. V průběhu večera bylo pořízeno 94 snímků s časovým odstupem po 3 minutách při jednotné dvouminutové expozici. Srovnávací hvězda T má hvězdnou velikost 13,12  mag. Srovnávací hvězda C má hvězdnou velikost 10,6 mag.
    
      Obr.1 zachycuje zvětšeně nejbližší okolí proměnné hvězdy QR spolu s hvězdami označenými písmeny C a T. Tyto hvězdy se používají pro srovnávání jasnosti s proměnnou hvězdou.
       Obr.2 ukazuje opět blízké okolí QR hvězdy se stopou 2, která má podobu slabé hvězdy. Na ostatních snímcích se tato „hvězda“ nenachází.
       Obr.3 představuje širší okolí proměnné hvězdy se stopou 3. V tomto případě nemá stopa tvar přímé linie.
       Obr.4 je součtem původních třech snímků, které byly pořízeny v 18 hod. 46 min., v 18 hod. 58 min. a v 19 hod. 7 min. SEČ. Tato původní velikost obrazového pole v okolí proměnné hvězdy QR Andromedy vymezuje přibližně oblast 15×20  obl. minut.
Autor: F. Lomoz
Návštěvní dny pro veřejnost:
Hvězdárna je otevřena každý pátek...

Leden                           od 17 do 21 hod.
Únor, březen              od 18 do 21 hod.
Duben                          od 19 do 22 hod.
Květen – červenec    od 21 do 23 hod.
Srpen, září                   od 20 do 23 hod.
Říjen                              od 18 do 21 hod.
Listopad, prosinec    od 17 do 20 hod.

správce hvězdárny:  František Lomoz
e-mail hvězdárna:     hvezdarna@tiscali.cz
e-mail p. Lomoz:       flomoz@volny.cz

Hromadné návštěvy, 5 a více návštěvníků,
je možné dojednat na tel. 777285444
se správcem hvězdárny
správce hvězdárny:
      František Lomoz
e-mail hvězdárna:
      hvezdarna@tiscali.cz
e-mail p. Lomoz:
      flomoz@volny.cz
Ke Hvězdárně, Sedlčany
GPS 49.6546211N, 14.4093672E
Návrat na obsah