POZVÁNKA NA HVĚZDÁRNU 27.7.2018 OD 21 HOD. DO 24 HOD.
SLEDOVÁNÍ ÚPLNÉHO ZATMĚNÍ MĚSÍCE


Na obrázku je úplné zatmění zachycené Václavem Chábem z 28. 9. 2015

Z odborné činnosti na hvězdárně:

Přístrojové vybavení hvězdárny umožňuje kromě sledování a zpracování fotometrie proměnných hvězd také pozorovat exoplanety.
   Obsah a rozsah této aktivity je součástí přednášky Františka Lomoze, správce hvězdárny,
na schůzce Kosmologické sekce České astronomické společnosti jejíž je členem.


(Odkaz na záznam přednášky: https://youtu.be/tLCPG0LkdwY)

   

Tři podoby duhy

Na hvězdárnu chodíme převážně v noci, ale denní obloha nás může rovněž obohatit o zážitky barevných atmosférických jevů. Na třech obrázcích je rozklad bílého světla do duhových barev pokaždé trochu jinak.
Klasickou duhu vidíme na prvním obrázku, kdy v mnoha padajících kapkách vody při přímém osvětlení Sluncem se k pozorovateli vrací světlo již rozložené na jednotlivé barvy.
  Druhou barevnou duhu, avšak v obráceném pořadí barev, spatříme při rozptylu slunečního světla na krystalcích ledu ve vysokých vrstvách řídkých mraků. Tento jev může mít více podob pod společným označením irizace.
  Třetí duha vznikla za vhodného uspořádání třech předmětů. První byl lesklý povrch komínu plynového kotle na střeše ve vzdálenosti přibližně 50 m. Druhý předmět byl přilepený skleněný hranol na okenní tabuli místnosti s pozorovatelem. A třetí předmět pak fotoaparát vložený do dráhy světla vystupujícího z hranolu již v podobě duhy. Na pozadí snímku je spleť větví vzrostlého stromu poblíž budovy s oním komínem.

Autor: František Lomoz

Měsíc stále jinak. Snímky Měsíce pořízené v ohnisku dalekohledu 200/3000 mm zachycují detaily od jižního pólu k pólu severnímu.
   Neustálé změny měsíčních fází dávají příležitost zachytit detaily povrchu na rozhraní světla a stínu. Autor: František Lomoz

   

Autor snímků: František Lomoz.

  

Pozorovací program na sedlčanské hvězdárně

   Páteční večery jsou vyhrazeny veřejnosti pro sledování objektů noční oblohy.
   Pro první návštěvu doporučujeme návštěvu hvězdárny v době, kdy na obloze svítí Měsíc, nejlépe jako srpek neboť je na povrchu zřetelné rozhraní světla a stínu. Vhodné páteční večery lze nalézt v kapitole AKTUALITY.
   Večery bez Měsíce jsou vhodné pro pozorování slabých mlhovin a galaxií.
   V letních a podzimních měsících jsou dobře pozorovatelné kulové hvězdokupy v Herkulu, Pegasu nebo ve Střelci. Z galaxií snadno nalezneme M31 v Andromedě a z mlhovin M57 v Lyře.
   V zimních a jarních měsících můžeme sledovat Krabí mlhovinu v Býku a Velkou mlhovinu M42 v Orionu.
   V aktualitách je upozornění na viditelnost jednotlivých planet a dalších objektů.
   Přímé sledování velkým dalekohledem hvězdárny, s průměrem objektivu 200mm a ohniskovou vzdáleností 3000mm, je vždy doprovázeno promítáním obrázků objektů data-projektorem na promítací plochu 1×1,2m. Zpravidla barevné obrázky planet, asteroidů, komet, mlhovin a galaxií byly pořízeny velkými dalekohledy a jsou převzaté z internetu.
   Sledování objektů je doprovázeno výkladem a diskusí týkající se nejrůznějších oborů a témat astronomie.