Na hvězdárně Josefa Sadila v Sedlčanech proběhne Noc vědců v pátek 5. října 2017 pro všechny věkové kategorie. Začíná v 17 hodin a končí ve 24 hodin. Pro vytrvalce a při bezoblačné obloze pak pokračujeme až do 2. hodiny po půlnoci.

Tradiční program:
• Budeme nejprve sledovat zapadající Slunce. Měsíc čtyři dny před novem nebude rušit svým světlem pozorování mlhovin a galaxií, ale na slabé mlhoviny a galaxie použijeme CCD kameru v ohnisku zrcadlového dalekohledu a můžeme je porovnat s přímým pohledem do okuláru velkého dalekohledu. Z planet budou na večerní obloze Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. V průběhu večera proběhne ukázka využití profesionálních CCD kamer při fotometrii hvězd a exoplanet s podrobnějším výkladem.
• Čas potřebný k cestování od planet k mlhovinám vyplníme diskusí na nejrůznější témata např. kosmologie a fyzika elementárních částic, vývoj vesmíru od Velkého třesku, černé díry a gravitační vlny, co víme o temné hmotě a temné energii, hlavních složkách kosmického prostoru. Témata budou volena podle zájmu účastníků NV2018.
• V případě nepříznivého počasí bude večerní program doplněn přednáškou s obrazovou prezentací na téma „Pozorování exoplanet v amatérských podmínkách“ Františka Lomoze, správce hvězdárny.

VSTUP ZDARMA!

Na program Noci vědců 2018 Vás zve Lidová hvězdárna Josefa Sadila v Sedlčanech



Na ranní obloze můžeme dalekohledy sledovat kometu 21P Giacobini – Zinner na rozhraní souhvězdí Vozky a Blíženců. První černobílý snímek složen z pěti expozic v ohnisku zrcadlového dalekohledu 254/1016mm kamerou CCD G2-8300 dne 13.9.2018.


Druhý snímek z 16.9.2018 této komety barevně, fotoaparátem Canon 700D v ohnisku refraktoru 80/500mm.  

Pozorovací program na sedlčanské hvězdárně

   Páteční večery jsou vyhrazeny veřejnosti pro sledování objektů noční oblohy.
   Pro první návštěvu doporučujeme návštěvu hvězdárny v době, kdy na obloze svítí Měsíc, nejlépe jako srpek neboť je na povrchu zřetelné rozhraní světla a stínu. Vhodné páteční večery lze nalézt v kapitole AKTUALITY.
   Večery bez Měsíce jsou vhodné pro pozorování slabých mlhovin a galaxií.
   V letních a podzimních měsících jsou dobře pozorovatelné kulové hvězdokupy v Herkulu, Pegasu nebo ve Střelci. Z galaxií snadno nalezneme M31 v Andromedě a z mlhovin M57 v Lyře.
   V zimních a jarních měsících můžeme sledovat Krabí mlhovinu v Býku a Velkou mlhovinu M42 v Orionu.
   V aktualitách je upozornění na viditelnost jednotlivých planet a dalších objektů.
   Přímé sledování velkým dalekohledem hvězdárny, s průměrem objektivu 200mm a ohniskovou vzdáleností 3000mm, je vždy doprovázeno promítáním obrázků objektů data-projektorem na promítací plochu 1×1,2m. Zpravidla barevné obrázky planet, asteroidů, komet, mlhovin a galaxií byly pořízeny velkými dalekohledy a jsou převzaté z internetu.
   Sledování objektů je doprovázeno výkladem a diskusí týkající se nejrůznějších oborů a témat astronomie.